Kam směřuje podpora digitalizace českých podniků?

11.4.2024

Digitalizace se jednoznačně stává nevyhnutelnou součástí úspěšného podnikání. Podniky, které efektivně využívají digitální technologie a inovativní digitální řešení, získávají konkurenční výhodu, která jim umožňuje lépe reagovat na změny na trhu, zvyšovat efektivitu svých procesů a poskytovat lepší služby svým zákazníkům.

V tomto článku přinášíme porovnání dvou historických dotačních výzev v oblasti digitalizace – co z nich lze vyčíst?

První dotační výzva byla otevřena pro žadatele v období 08-10/2021 s názvem ICT a sdílené služby – Výzva V Digitální podnik,

Druhá dotační výzva byla otevřena pro žadatele v období 10/2023 – 04/2024 s názvem Digitální podnik – Technologie 4.0 – výzva I.

Z hodnotících kritérií obou dotačních výzev je možno vysledovat trendy, která poskytovatel dotace (Ministerstvo průmyslu a obchodu) stanovuje pro zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků. I když se obě dotační výzvy týkaly stejného tématu (digitalizace), významně se lišily v důrazu, podrobnostech a přístupu.

V rámci první dotační výzvy (2021) byla hodnocena mimo jiné kritéria jako: historie společnosti, technické zázemí žadatele, zkušenosti žadatele, strategie budoucího vývoje, SWOT analýza či zda žadatel realizuje průzkumy zákaznické spokojenosti. Žádné z těchto hodnotících kritérií se v rámci hodnocení druhé dotační výzvy (2023/2024) už nevyskytovalo. Důvod? Tato kritéria faktickou digitalizaci vůbec nehodnotí a kapitoly, které tyto kritéria popisovaly, byly jen slibem „pozitivních a růžových zítřků“ aniž by byla kontrolovatelná a ověřitelná.

Společným hodnotícím kritériem obou dotačních výzev bylo rovněž vzdělávání a zvyšování kvalifikace v oboru informačních technologií. I zde poskytovatel dotace přístup v hodnocení upravil. Zatímco v první dotační výzvě (2021) bylo pozitivně hodnoceno jakékoliv specifické vzdělávání nad rámec základního školení. Školení ale nebylo předmětem způsobilých výdajů žadatelů – nebylo dotované. Aby žadatel získal příslušné body, musel školení hradit z vlastních zdrojů. V rámci druhé dotační výzvy (2023/2024) již mohli žadatelé zahrnout náklady na „digital skills“ do způsobilých výdajů (byly již dotované), avšak bylo třeba v rámci projektu realizovat mezinárodní certifikovaná vzdělávání v oboru IT a průmyslové IT (získat certifikáty typu: MCSA, MCSD, MCSE atd.).

Nejpodstatnější rozdíl v hodnocení nové dotační výzvy (2023/2024) je především detailní a jednoznačné vydefinování bodů za konkrétní rozsah projektu, což nikdy v minulosti nebylo tak precizně aplikováno.

Například: Pokud žadatel pořídil v rámci projektu ERP/MES/BI systém, získal 1 bod. Pokud pořídit vyšší stupeň informačního systému, např. MIS systém, získal 3 body. Pokud pořídil systém APS (Advanced Planning and Scheduling), získává maximum, 5 bodů.

Takto byly preferovány projekty, které:

Předávají technickou přípravu výroby prostřednictvím generování digitální technické přípravy výroby přímo z online konfigurátoru/eshopu se zařazením do výrobní fronty.
Stroje podnikovému IS předávají data online – to jednak v rámci sledování naplňování výrobního plánu a jednak v rámci řízení kvality.
Procesy, pohyb zakázek, materiálu a výrobků jsou sledovány prostřednictvím podnikového IS (ERP/MES/MIS apod.).
Skladové hospodářství spravuje plně automatizovaný systém WMS (Warehouse Management System), a to buď samostatně nebo implementován s IS.
Je pořízen a implementován autonomní systémová optimalizace výrobního procesu s ohledem na kapacity výroby a zdrojů, kdy bude docházet ke zpracování dat z výroby a dalších oblastí v reálném čase, a je tím zachována kontinuita výroby.
Pro simulaci a využití výrobků v modelech či konstrukčních celcích je využito digitální dvojče produktu.
K identifikaci všech nebo většiny prvků systému – stroje, nástroje, materiál, výrobky či zaměstnanci – jsou v rámci projektu užity technologie RFID nebo NFC.
Mezi různými prvky systému a informačními systémy jsou v místě realizace využívány komunikační protokoly a převodníky, výhradně pro systémovou integraci stávajících technologií (např. OPC, OPC UA, ODBC atp.)
V rámci projektu je instalován alespoň jeden robot/kolaborativní robot, který nepotřebuje k zahájení, přerušení či zastavení úkonu zásah obsluhy.
V rámci projektu je implementován fyzický inteligentní skladový systém (chaotický robotizovaný sklad, automatická skladová věž atp.).
V rámci projektu je instalován výrobní systém složený z několika propojených CNC strojů obsluhovaných průmyslovými roboty.
Ve výrobním či jiném procesu bude užita technologie aditivní výroby nebo 3D tisk, atd.

Jak je vidět, požadavky poskytovatele dotace na technickou úroveň projektu byly poměrně přísné – očekávány byly komplexní projekty přinášející skutečný posun v digitální transformaci. Výše uvedenou preciznost vydefinování umocňuje i fakt, že každou pořizovanou položku bylo třeba doložit dvěma orientačními cenovými nabídkami obsahujícími technické detaily potvrzující fakt, že v rámci projektu budou pořízeny položky na příslušné úrovni.

Z výše uvedených hodnotících kritérií je možno vysledovat trendy digitalizace, kterými by se měl výrobní podnik ubírat, aby obstál v tvrdém konkurenčním prostředí alespoň na evropské úrovni. Pokud bude tyto trendy následovat, lze předpokládat, že na tyto investice bude moci čerpat také dotační podporu. Lze jen kvitovat, že MPO nastolilo cestu takových podmínek dotací, které dávají celospolečenský smysl a nutí podniky ke skutečným změnám a opustilo cestu nesmyslného rozdávání peněz „na nákup strojů“, bez jakékoli zpětné přidané hodnoty.

Vyhlášení další dotační výzvy zaměřené na digitalizaci je plánováno na 2Q. roku 2024. Pokud nechcete zkoumat význam výše uvedených zkratek a chcete v následujícím období připravit kvalitní a logicky dobře sestavenou dotační žádost, kontaktujte nás. Setkáme se s Vámi, Vašim IT technikem, výrobním ředitelem a třeba i potenciálními dodavateli a sestavíme plán vhodných investic pro budoucí dotační žádost.

Zkušeností v této oblasti máme opravdu hodně – již více než 30 projektů – můžete je využít.