Newsletter
Partneři
Zpravodajství
Tzv. zrušení knihy jízd novelou zákona o daních z příjmů ve vztahu k DPH (22.09.2009)
Pokyn D - 324 (18.08.2009)
Dotaz ke zdanění prodeje rodinného domu daní z převodu nemovitostí (31.07.2009)
Pokyn D-323 (23.07.2009)
Zdanění příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí s účinností od zdaňovacího období roku 2008 (tisková zpráva) (21.07.2009)
Nové články
Anketa
Otázky pro Ing. Jaromíra Kovaříka na téma: Zdravotní pojištění podnikatelů
Ing. Jaromír Kovařík je zaměstnancem VZP ČR na územním pracovišti ve Zlíně, kde vede oddělení pojistného a služeb klientům. Také se specializuje na oblast Evropské unie. Současně přednáší o tématu zdravotního pojištění podnikatelů na kurzech Základy podnikání, určených pro začínající podnikatele, které ve Zlíně pořádá společnost JVM-RPIC, spol. s r.o.
Jak je to se zdravotním pojištěním u OSVČ? Musí ho platit či ne?
Veřejné zdravotní pojištění se řídí zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a zákonem č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Má-li pojištěnec současně více příjmů, odvádí pojistné ze všech těchto příjmů. OSVČ platí vždy zdravotní pojištění. OSVČ platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného.
Je rozdíl v placení pojištění, pokud mám podnikání jako hlavní nebo vedlejší činnost?
Ano, je zde rozdíl v placení záloh a doplatku pojistného. Osoba zahajující samostatnou výdělečnou činnost hradí v prvním kalendářním roce této činnosti měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší. Pokud za osobu zahajující samostatnou výdělečnou činnost je plátcem pojistného i stát, není tato osoba povinna v prvním kalendářním roce této činnosti platit zálohy na pojistné; pojistné zaplatí formou doplatku.
Ve druhém roce a v následujících letech výkonu samostatné výdělečné činnosti se výše zálohy na pojistné stanoví procentní sazbou uvedenou v § 2 zák. č. 592/1992 Sb. z měsíčního vyměřovacího základu.
OSVČ, která je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné; pojistné zaplatí do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.
Co když mám osobu spolupracující nebo sdružení podnikatelů?
Spolupracující osoba má stejné povinnosti a práva jako OSVČ. To stejné platí pro sdružení podnikatelů.
Dle zákona za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení se u spolupracující osoby a u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami), považuje její podíl na společných příjmech; u osoby samostatně výdělečně činné, která je současně též spolupracující osobou, též její podíl na společných příjmech.
Pojistné se vypočítává z vyměřovacího základu, jak ho zjistím a jak ho vypočítám?
Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je od roku 2006 50 % příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.
OSVČ je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu podle věty první, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li vyměřovací základ podle věty první nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy (§ 3 odst. 15 věta třetí zák. č. 592/1992 Sb.); maximálním vyměřovacím základem je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy.
Jakým způsobem se zdravotní pojištění platí? Jaké mám možnosti úhrady, lze to i přes internet banking?
Celý článek si přečtěte na www.ipodnikatel.cz: Otázky pro Ing. Jaromíra Kovaříka na téma: Zdravotní pojištění podnikatelů
Veřejné zdravotní pojištění se řídí zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a zákonem č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Má-li pojištěnec současně více příjmů, odvádí pojistné ze všech těchto příjmů. OSVČ platí vždy zdravotní pojištění. OSVČ platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného.
Je rozdíl v placení pojištění, pokud mám podnikání jako hlavní nebo vedlejší činnost?
Ano, je zde rozdíl v placení záloh a doplatku pojistného. Osoba zahajující samostatnou výdělečnou činnost hradí v prvním kalendářním roce této činnosti měsíční zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší. Pokud za osobu zahajující samostatnou výdělečnou činnost je plátcem pojistného i stát, není tato osoba povinna v prvním kalendářním roce této činnosti platit zálohy na pojistné; pojistné zaplatí formou doplatku.
Ve druhém roce a v následujících letech výkonu samostatné výdělečné činnosti se výše zálohy na pojistné stanoví procentní sazbou uvedenou v § 2 zák. č. 592/1992 Sb. z měsíčního vyměřovacího základu.
OSVČ, která je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné; pojistné zaplatí do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.
Co když mám osobu spolupracující nebo sdružení podnikatelů?
Spolupracující osoba má stejné povinnosti a práva jako OSVČ. To stejné platí pro sdružení podnikatelů.
Dle zákona za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení se u spolupracující osoby a u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami), považuje její podíl na společných příjmech; u osoby samostatně výdělečně činné, která je současně též spolupracující osobou, též její podíl na společných příjmech.
Pojistné se vypočítává z vyměřovacího základu, jak ho zjistím a jak ho vypočítám?
Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je od roku 2006 50 % příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.
OSVČ je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu podle věty první, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li vyměřovací základ podle věty první nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy (§ 3 odst. 15 věta třetí zák. č. 592/1992 Sb.); maximálním vyměřovacím základem je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy.
Jakým způsobem se zdravotní pojištění platí? Jaké mám možnosti úhrady, lze to i přes internet banking?
Celý článek si přečtěte na www.ipodnikatel.cz: Otázky pro Ing. Jaromíra Kovaříka na téma: Zdravotní pojištění podnikatelů